Svatý apoštolátu laiků

Otec Vincenc byl v církvi poslem Ducha Svatého, když věřící všech stavů a každého společenského postavení vyzýval, aby se společně s duchovními spojovali a vytvořili velkou armádu víry a lásky pro rozšiřování veškerých dobrých děl a pro rozšíření víry po celém světě.

Nebyly to plané řeči. Svatý Vincenc opravdu chtěl, aby všichni věřící spolupracovali s duchovními v rozmnožování děl milosrdenství a šíření víry dle svých možností – skrze ekonomickou pomoc nebo modlitbu; a proto také založil Unii katolického apoštolátu, ve které by všichni našli pro sebe vhodné místo.

Chtěl, aby se všichni věřící vnímaví k přikázání Boží lásky stávali apoštoly spásy pro lidi. Opakoval ale stále, že podstatnou podmínkou přípravy k velikým dílům slávy Boží a posvěcení ostatních je osobní svatost. Jeho nařízení pro laiky, kteří by měli řídit Dům milosrdenství, a pro laiky, kteří se v jeho době připojovali k nemocničnímu dílu pro vojáky, jsou věrohodným a trvalým důkazem této pravdy.

Pravidlu, že se apoštolát má šířit mezi laiky, odpovídá druhé, že se má mezi laiky šířit svatost. Laici, spojení v jednu Unii, mají stejné povolání k apoštolátu jako duchovní, měli by tedy být na stejné úrovni svatosti, aby bylo možné očekávat, že by měl jejich apoštolát přinést plody.

Výzva katolického apoštolátu a tedy i výzva laiků v něm spojených je pro lidi tou nejušlechtilejší: „Milujte své bratry, protože jste stvořeni k obrazu nekonečné Lásky; milujte je, protože je umiloval Ježíš; milujte je tak, jak je miloval On. A pokud je milujete doopravdy, odevzdejte se záležitosti jejich spásy, jak se jí odevzdal Kristus, který pro ně zemřel.“

F. Amoroso, „Od nicoty k plnosti v Bohu“

Zpět